Podleský mlýn - Kneipenbachmühle

Vysoko v kopcích Slavkovského lesa pramení jeden z mnoha desítek zdejších potoků. Tento vyvěrá ve slatinách na nejvyšších místech oblasti, nedaleko obce Lazy. Z jedné ze zde hojných  bažin vytéká zpočátku menší potůček, který se hbitě vydává strmým svahem dolů. Kdysi se mu říkalo Kneipelbach, později dostal české jméno Podleský potok, ale mezi lidmi je spíše známý pod lidovým jménem Kňafák. Jméno se přeneslo i na hotel, který byl postavený naproti zdejšímu mlýnu.

Od počátku se k němu připojuje několik dalších potůčků, svádějících vodu z okolních slatin. Poměrně rychle nabírá dostatek vody k tomu, aby měl sílu roztočit kolo mlýna. Není se proto co divit, že už v dávných dobách ranného středověku byl na jeho toku vysoko v krajině postaven první mlýn. Drtil a proséval rudu, kterou horníci ve zdejších horách těžili, a říkalo se mu Údolní mlýn (Grundmühle).

Poloha mlýna zakreslená na mapě stabilního katastru z roku 1841. 

 

Celkový pohled na Podleský mlýn na historickém snímku z roku 1893.

 

 

Ještě jeden snímek z roku 1893 ukazuje detailní snímek objektů mlýna od Podleského potoka.

V další části protéká potok úzkým údolím, které se prudce zvedá do výše okolo jeho břehů. Spád údolí je zde strmý, výška okolních kopců neustále roste a prostředí je tmavší a chladnější, neboť slunce se sem dostane jen občas a krátce. Když se údolí začne rozevírat, slunce a jasu je již mnohem více, tok se začíná zklidňovat. Zde, těsně před místem, kde vytéká do rovnější a plošší krajiny pod Slavkovským lesem, stával na jeho březích druhý mlýn.

Na levém břehu se nacházel mlýn, jehož jméno se často měnilo. Nejčastěji byl nazývaný Podleský mlýn (Kneipelbachmühle). Kdy přesně vznikl, není dnes zřejmé, historické materiály jej prakticky nezmiňují. Na nejstarší mapě I. josefského mapování z roku 1764 ještě zakreslen není. Nacházíme jej však už na mapě II. mapování z roku 1836. Dá se tedy celkem jistě odvodit, že mlýn byl postaven v období na přelomu 18. a 19. století. Na všech dalších mapách oblasti mlýn zakreslený je, což jasně dokládá, že od svého počátku byl  po celou dobu své existence funční.

 

  

 Objekt hotelu, nacházející se nad mlýnem v roce 1940. Nalevo pak vyčnívá část samotného mlýna s mlýnicí.  

Dlouhý náhon, který začínal za hrází menšího rybníčku na Podleském potoku, vynášel vodu hodně vysoko. Svah je zde strmý a tak nemusel být nikterak dlouhý a přesto se voda dostala do výše přes patnáct metrů nad původní koryto. Náhon končil ve velkém vyrovnávacím rybníku těsně nad mlýnem. Mlýn zpočátku působil jako mlýn na mletí obilí pro hospodáře z nedaleké obce Podlesí a dalších okolních vsí. Také proto se mu někdy mezi místními říkalo Moučný mlýn (Mehlmühle). Protože však obilí se tu nesklízelo tolik, aby byla zajištěna práce po celý rok, byl mlýn osazen druhým složením, které pohánělo katr na řezání dřeva. To časem tvořilo větší část jeho produkce, proto byl mlýn v okolí známější jako pila. V období ke konci své existence již přestal mlít mouku úplně a řezání kmenů se stalo jeho jedinou a hlavní činností. Na počátku 20. století, kdy se začínalo s elektrifikací, poháněla voda potoka také turbínu, která vyráběla elektřinu pro celý mlýn a později i pro zdejší hotel. Objekt spadal do katastru obce Podlesí a měl číslo popisné 45.

 

 

Celkový letecký snímek jak Podleského mlýnu (pod silnicí), tak velkého objektu hotelu nad ním. Vedle mlýna je jasně vidět velký vyrovnávací rybník /1938/.

 

Z historie se jména zdejších mlynářů nezachovala. Jen z počátku 20. století je znám jeho poslední majitel, rodina Josefa Syhy. Když v průběhu dvacátých let dorazila do Slavkovského lesa vlna turismu a cestování, postavil si na druhé straně silnice vedoucí údolím, těsně nad svým mlýnem, velkou budovu hotelu. S jeho stavbou započal v roce 1930 a dokončil ji roku 1932. Uvnitř se nacházel hostinec, pokoje s 20 lůžky a taneční sál. Místo se stalo vyhlášené a hotel byl hojně využíván. Sloužil až do roku 1945. Po válce zůstal delší dobu prázdný. Až později, za éry komunismu - začátkem šedesátých let, zde vznikla dětská ozdravovna a v sedmdesátých létech sloužil jako rekreační zařízení. V osmdesátých létech se jej ujmuli tři mladí lidé z Chebu, kteří ho obnovili jako hotel. A opět se projevil velký zájem hostů a býval často obsazený. Proto jej chtěli kompletně zrenovovat a rozšířit, ale nebylo jim to povoleno. Dostali se do obtíží a objekt opustili. Od té doby budova chátrala, až byla počátkem roku 2005 stržena. Dnes je na místě bývalého hotelu parkoviště.  

 

 

Pohled na Podleský mýn v roce 1935 z protější stráně. Objekty mlýnu v popředí, v pozadí nad mlýnem se pak rozkládá velká budova hotelu.

 Mlýn samotný fungoval až do roku 1945, kdy byla majitelova rodina odsunuta. Budovy hotelu ještě nějaký čas sloužily jako součást rekreačního zařízení a protože jako ostatní objekty za období socialismu nebyly nikterak udržovány, došlo k jejich devastaci. Nakonec musely být v průběhu sedmdesátých let strženy. Dnes již proto neexistují a na jejich místě se nachází velké parkoviště. Objekt mlýna se zachoval dodnes, ale slouží již jen jako obytný dům.

 

 

Kamenné zbytky objektů mlýna těsně u potoka /2010/.