Železnice a Prameny 

Jak již byl ozmíněno, největší podíl na neúspěchu velkoobchodu s chmelem měla skutečnost, že obec byla příliš stranou od okolního světa a existovalo jen špatné a komplikované spojení na větší vzdálenost. Tento problém poznamenal i všechny ostatní činnosti a sangerberští tím velice trpěli. Proto se neustále pokoušeli prosadit výstavbu železniční trati, ale bohužel bezvýsledně.
Velká naděje jim zasvitla, když byl dne 17. prosince 1898 slavnostně zahájen provoz na právě dobudované trati Karlovy Vary – Mariánské Lázně, vedoucí přes město Bečov. Podle tehdejších plánů, vzniklých v době kolem roku 1900, měl v obci Vlkovice vzniknout železniční uzel a z něj by vedla odbočka směrem na Prameny, Čistou a do Sokolova. I když by se stavba prováděla v okamžiku, kdy už byl obchod s chmelem na ústupu a téměř nebyla šance, že dosáhne svého původního rozsahu, naděje na rozvoj podnikání při lepším spojení se světem přece jen byla. Bohužel, plány zůstaly na papíře a k realizaci nedošlo. Zahájení výstavby se neustále odkládalo až do roku 1914 a po příchodu války už stavba nepřipadala v úvahu.
Ale nebyl to poslední pokus. Šest let po skončení války to vypadalo, že se tento slibný projekt tentokrát podaří uskutečnit. To se o něj začali zajímat poslanci zvolení za zdejší region do parlamentu ČSR. Zde předkládám plný text návrhu, jak byl poslanci předložen ke schválení.

  Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924

I. volební období 9. zasedání

4753. 
Návrh 
poslance Josefa Fischera a druhů 

na stavbu železnice z Teplé nad Bečvou přes Mnichov, Sangerberg, Litrbachy město, Vítkov do Falknova n./Ohří. 
Náhorní výšina Tepelských vrchů a Císařského lesa, tak bohatá vesnicemi, městy, léčivými prameny a přírodními poklady, jest úplně odloučena od dopravy, má celé hodiny daleko k nejbližším železničním stanicím, tím chudne, obyvatelstvo se z ní stěhuje a celé území jde vstříc hospodářské zkáze, ačkoliv jest zde živá zemědělská výroba, která by mohla býti snadno učiněna přístupnou falknovské uhelné oblasti, bohaté lidmi a průmyslem a naopak mohlo by se především tak nutné uhlí dovážeti do míst této náhorní výšiny, kdežto nyní se musí dovážeti povozem po mnoho hodin, co se v zimě stává nemožným. Tato náhorní výšina se svými velkými lesy zaměstnává nyní četné pily a domácí dřevařský průmysl a zpracování dřeva by mohlo býti značně rozšířena. V bomba území jsou mimo to ještě četné léčivé pro nervy a léčivá místa, jak v Sangerbergu, Nové Vsi, Grünu, Konstantinových lázních, které by, majíce železniční spojení, velice se povznesly, při čemž by rovněž byly otevřeny přírodní krásy vysočiny. Nebude-li toto území připojeno k železniční dopravě, budou také státní příjmy na daních a poplatcích hospodářským zhroucením poškozeny. Navržená železnice se určitě ukáže výnosnou jak osobní dopravou, tak také zvláště dostatečnými náklady, takže nejen všeobecný, nýbrž také státní zájem odůvodňuje její stavbu. 
Podepsaní tedy navrhují: 

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti: 
Vláda se vybízí, aby provedla stavbu železnice Teplá-Litrbachy-Falknov nad Ohří. 
Po stránce formální navrhují podepsaní, aby tento návrh byl přikázán výboru pro dopravu a veřejné práce. 
V Praze dne 12. června 1924. 
J. Fischer, Windirsch, Böllmann, Kostka, Bobek, J. Mayer, Simm, Budig, Kaiser, Zierhut, dr. W. Feierfeil, dr. Petersilka, dr. Hanreich, Böhr, Scharnagl, Schubert, Schälzky, Heller, Mark, dr. Luschka, Pittinger. 

 Ani tento druhý pokus se však bohužel nevydařil a vláda projekt neschválila. Obec i nadále zůstala bez spojení. Následky na sebe nedaly dlouho čekat. Trvalý pokles počtu obyvatel a domů se nezastavil a město dál chudlo. Že situace se spojením byla pro město vážná svědčí dochované informace z válečných let, kdy v zimních měsících s velkým množstvím sněhu, muselo být městečko zásobováno ze vzduchu pomocí letadel.