O Arnoltovském kříži

                V obci Arnoltově žil bohatý sedlák Leissl. Měl velký statek se spoustou koní a dobytka. Ke statku patřily louky na západ od obce. Byly rozlehlé a tolik bohaté na pastvu, že ji jeho dobytek nestačil spásat.

V obci žil také sirotek Jeroným. Bydlel sám v malém domku po rodičích, o které přišel, když byl ještě malý. Od té doby se o sebe staral sám. Choval tři kravky a pár kusů drůbeže. Neměl však žádné pastviny, protože všechny kolem patřily lidem z obce. Jednoho dne si všiml, že kus za obcí, je veliký kus louky, kterou žádný dobytek nespásá. Ta část nespásaných luk patřila sedláku Leisslovi. Jednalo se o prostory daleko od obce u lesa, kam už jeho krávy nedošly.

A tak se Jeroným rozhodl, že toho využije. Začal vodit své kravky na nespásaná místa. Netrvalo ale dlouho a Leissl si všiml, že Jeroným chodí pást na jeho louky. Okamžitě se za ním vypravil a trval na tom, aby s tím přestal. Jenže Jeroným neměl kde kravky napást, a tak se nenechal odradit. Na louce bylo trávy dost a sedlák tento kout již nepotřeboval.

                Rozzlobený sedlák s ním chtěl okamžitě zatočit, ale bál se velikého psa, vlčáka, který jako věrný druh Jeronýma doprovázel na každém kroku. Proto si na něj sedlák netroufal. Až jednoho dne dostal nápad. Chytil u stodoly jednu z mnoha svých koček a vypravil se na louku u lesa, kde právě pásl Jeroným. Schoval se a čekal na vhodnou příležitost.

                Jakmile se vlčák v jednu chvíli vzdálil od svého pána, vypustil kočku. Ta běžela přes louku a mířila k domovu. Vlčák nevydržel a pustil se za ní. Marně ho v té chvíli Jeroným volal zpět. Sedlák vyskočil a utíkal za Jeronýmem. Okamžitě se do něj pustil a snažil se ho vyhnat ze svého pole. Přitom jej několikrát prudce udeřil svou sukovicí, kterou s sebou nosil. Když po chvíli odešel, těžce zraněný chlapec zůstal ležet na zemi. Pes se pomalu udýchaně vracel přes pole, ale svému pánovi už pomoci nemohl.

                Jeroným ještě týž den na vážná zranění zemřel. V Arnoltově se pochopitelně rychle rozneslo, co se stalo. Lidé Leissla rychle odsoudili, a protože Jeroným neměl žádné příbuzné, byl potrestán jinak. Musel mu vypravit velký a nákladný pohřeb. Navíc musel vlastnoručně vysekat z velkého kusu kamene kříž, který musel odvléci na místo svého činu a tam jej postavit. Na jeho čelní straně byla vytesána velká hůl – symbol nástroje, kterým byl hoch zabit.

            Kamenný smírčí kříž stál na místě dlouhá léta. Za ten čas postupně zapadal do země, takže dnes v ní vězí zabořený po ramena. Ale tragickou událost nám připomíná dál i tak. Najít tento smírčí kámen je obtížné. Nachází se totiž v oboře Studánka a je tam dobře schován před zvědavými pohledy hledačů historie.