O odchodu skřítků ze Slavkovského lesa

Císařský les býval odjakživa domovem mnoha skřítků a trpaslíků. Bývalo jich zde velké množství a nikdo si netroufal odhadnout, kolik jich vlastně je. Skřítci žili vždy ve shodě s obyvateli celého kraje. Za starých časů, kdy byli lidé ještě chudí, bývali i štědří a přátelští. Ale s rostoucí těžbou lidé bohatli, stávali se lakotnějšími a závistivějšími. Když skřítci zjistili, že lakota místních obyvatel již dostoupila vrcholu a vzájemná závist neznala mezí, rozhodli se odejít někam jinam, kde dosud žijí lidé s lepším charakterem. Jako cíl své cesty si vybrali kraj podobný tomuto v nedalekých Krušných horách.

Jednoho dne pak začali vylézat ze štol a podzemních děr v celém lese. Ze všech stran se scházel nespočet skřítků na hoře Krudumu. Nekonečné zástupy jich mířily na její vrcholek. Tam už čekal jejich král. Když se všichni shromáždili na vrcholku, naposledy se pokochali rozhledem z jejich milované hory a rozloučili se se známými místy.

Rozhodli se odejít tajně a nepozorovaně. Použili proto svých klobouků, které je učinily neviditelnými, jakmile si je nasadili na hlavy. Pak vyrazili, vedeni svým králem, směrem na hory Krušné. Avšak v cestě jim stála řeka Ohře. Aby se dostali na druhý břeh, vydali se k převozníkovi nedaleko Královského Poříčí.

Král vyrazil za převozníkem, aby s ním sjednal podmínky pro převoz skřítků. Převozník se díval překvapeně. Viděl jen jednoho skřítka a ten po něm žádal převoz všech skřítků, kteří jsou zde s ním. Také měl podmínku, aby nepřevážel nikoho z lidí, dokud nebudou všichni skřítci na druhé straně. Převozník se domníval, že si z něj tropí legraci a odmítal na takový obchod přistoupit. Poté mu král nabídl, že pokud je převeze, dostane za převoz odměnu. Mohl si vybrat. Buď dostane ihned klobouk plný tolarů, nebo za každého převezeného skřítka jeden jediný haléř.

Převozník se rozhodl pro klobouk plný tolarů a domníval se, že to budou lehce vydělané peníze. Převzal odměnu a začal se chystat k práci. Přirazil s loďkou ke břehu a nastupování začalo. S údivem sledoval, jak se loďka začala pohupovat, když do ní nastupovali jednotliví skřítci. Netrvalo dlouho a musel další nastupování zastavit. Loďka již byla ponořená tak, že více ji už zatížit nemohl.

Převozník tedy odrazil od břehu a zamířil na druhou stranu. Byl na to divný pohled, plul k druhé straně se zatíženou a na maximum ponořenou pramicí, na níž nikdo nebyl. Když přirazil k druhému břehu, loďka se zase silně rozhoupala, jak z ní skřítci vystupovali. Za chvíli se už opět lehce nadnášela na hladině. Překvapený převozník zamířil zpět pro další várku. Když přirazil ke břehu, zase začalo velké nastupování, dokud loď nebyla zatížena na doraz. Pak nastupování zas zastavil a loďka zamířila k druhé straně.

Celý den strávil převozník plavbou od jednoho břehu k druhému. Zdáli to vypadalo, že jezdí s prázdnou lodí sem a tam. Teprve večer, když už byl hodně unavený, mu král konečně oznámil, že převáží poslední skupinu. Převozník si oddechl a vyrazil naposledy k druhému břehu. Tam se loďka vyprázdnila a on na ní zůstal opravdu zcela sám. Král, který stál na břehu, se ho zeptal, zda by nechtěl viděl, kolik skřítků vlastně převezl. Unavený převozník souhlasil, protože chtěl vědět, z čeho je tak znaven. Král, usmívajíc se, tedy zvolal: "Klobouky dolů !"

Všichni skřítci naráz smekli své klobouky, zajišťující jejich neviditelnost. Obrovská louka na druhém břehu Ohře byly poseta neuvěřitelným množstvím maličkých skřítků. Byla to veliká skupina všelijak se pitvořících postaviček v šedých kabátcích dlouhých až k zemi a s černými klobouky v rukou. Tu si převozník uvědomil, že kdyby si vybral druhou možnost, tedy halíř od každého jednoho skřítka, jeho výdělek by byl mnohokrát vyšší. Nezahořkl však vidinou daleko vyššího výdělku, než který si zvolil.

Se všemi se rozloučil a popřál jim šťastnou cestu k novému bydlišti. Skřítkové poděkovali za přání a vyrazili směrem do hor. Cestou si zase nasadili své klobouky a rozsáhlá louka u řeky byla v tu ránu opět prázdná. Od té doby již nikdo nikdy skřítky v Císařském lese nespatřil.