Tajemná hora Krudum

Úvodní stránka

 

Nejzajímavější a nejnavštěvovanější horou Slavkovského lesa je Krudum. Hora vysoká 838 m. n. m. byla již v dávnověku nazývána nejkrásnějším místem Slavkovského lesa, tehdy však ještě nazývaného Císařský les. Odpradávna nesla hrdě své původní jméno – Krudum, které jí dali dávní obyvatelé těchto končin. Při jeho vyslovení se člověka dotkne závan tajemna, tušení záhadných sil a skrytých postav. V průběhu historie se její jméno mnohokrát změnilo – Kudrum, Krutam, Chrudum, Grutum, Krutum, Gruthum, Crudin, Crudum, Grutam. Také během posledních padesáti let jsme zaznamenali pokus o jeho změnu. Došlo k tomu v období normalizace oblasti Sudet po poslední válce a odsunu původních obyvatel. 
Některá místa v našem okolí neměla do konce II.světové války česká jména, ale nesla si pouze ta původní, vytvořená německým obyvatelstvem. To byl případ například města Krásna – Schönefeld, či Pramenů – Sangenberg a mnoha dalších. Proto tehdejší správní komise národních výborů, tvořené občany nově příchozích obyvatel z vnitrozemí, po odsunu původních obyvatel místům nově přidělovaly názvy české. Mnohdy se jména dlouho hledala a procházela vývojem - tak např. Krásno /německy Schönfeld/ se postupně jmenovalo – Krásný les, Krásné pole, než se stalo Krásnem. Stejně tak byla přejmenována i jiná místa. Některá dostala jména přeložená do češtiny například - Kirchenbirk - Kostelní bříza. 
Když komise dospěla ke jménu Krudum, domnívala se, že i zde se jedná o německý název, a změnila jej také na, jak se domnívala, české Chrudim - výraz, který si každý spojí spíše s jiným konkrétním místem daleko odsud. Tento název byl zanesen do novodobých map a zůstal v nich až do nedávných dnů. (pozn: Anton Prokop Schmitt ve svém díle Sagen, Märchen und Erzählungen von Elbogen bei Carlsbad und dessem Umgebung, píše, že kdysi v historii se hora na kratičký čas také tak nazývala Chrudim, ale jedná se však s největší pravděpodobností o nepřesný zápis názvu hory některým z tehdejších písařů té doby, protože dalšími takovými překlepy jsou současně uváděny názvy jako Chrudam a Chrudum. Jedná se o jedno z mnoha překroucení, ke kterému v historii došlo, nikoliv o záměrné pojmenování).
Jméno Krudum není v žádném případě německého původu, jak se tehdejší komise domnívala. To ostatně přiznávají i sami dosud žijící původní obyvatelé. Podle nich, a k této variantě se přiklánějí i lingvisté, se jedná o typický keltský název, stejně jako např. název nedaleké řeky Ohře - Agara. Přípona – dum /dun/ je pro keltské názvosloví typická (znamená oplocenou, opevněnou, a obytnou plochu, odvíjí se od něj náš dnešní název pro domov – dům) a má stejný význam jako staročeský Týn. Výraz crum znamená okrouhlý, kulatý a je dodnes hojně rozšířený v západní Evropě. Spojením obou výrazů /Cru + dum/ vychází překlad názvu jako Kruhová pevnost! Za zmínku stojí skutečnost, že tvrziště halštatských a laténských hradišť jsou většinou přesně okrouhlá. Němečtí obyvatelé v době osídlování tento název přejali od svých předchůdců.

Hora se dostala do povědomí široké veřejnosti hlavně výstavbou zajímavé rozhledny v roce 1932, která se stala rychle velmi populární a věhlas hory se roznesl do dáli. Vyhlídka nesla jméno Rozhledna Andrease Kempfa. V roce 2008 město Horní Slavkov, jako majitel katastrálního území, oficiálně zažádalo, ve spolupráci s L. Jašou, o změnu nepřesného výrazu Chrudim na opětovné zavedení historického názvu Krudum. Návrh byl 31. 10. 2008 přijatý a tak od 1.1 2009 zní v současnosti jméno hory opět  Krudum.   

Hora Krudum je úzce spojena s nedalekým kostelem svatého Mikuláše. O obou místech se vypráví možství velice krásných, zajímavých a poutavých pověstí: 

O víně pod zámkem na Krudumu

O keltském kameni

 O ztracených věcech na hoře Krudum 

 O křtitelnici v kostele svatého Mikuláše

 O hledačích pokladů v kostele svatého Mikuláše 

Pověsto o zahradě na Krudumu 

 O slavnostní mši horníků

 

Tajemná hora Krudum.


Hora Krudum a její okolí má podivuhodnou jedinečnost. Jak se s vývojem lidské společnosti měnily požadavky na suroviny a nerosty, téměř vždy se ve zdejších místech našly jejich zdroje, i když v omezených množstvích. Takže v době bronzové se zde těžil nejen velice žádaný cín, ale současně měď, což bylo spojení obzvláště vzácné, neboť obvykle se oba kovy nalézaly odděleně. Když lidé potřebovali železo, bylo tu. Když nastala sháňka po polodrahokamech, hora je ukrývala také. Kopala se tu zlatonosná a stříbronosná hornina, olovo, zinek, ametysty. V další etapě lidského vývoje byl žádoucí wolfram, nacházel se zde také. V posledních letech se pro lidstvo stal důležitý uran – a v okolí byla objevena poměrně kvalitní ložiska. K tomu všemu jmenujme známé minerální prameny... těžko bychom hledali oblast s podobně širokým sortimentem bohatství na tak malém prostoru. O těchto důležitých nalezištích se vědělo i daleko za hranicemi naší země a některé zápisy se zachovaly dodnes. Jako nejstarší je uváděna zmínka z 10. století /kolem r. 965/ od Ibrahím Ibn Jakúba, byzantského kupce, který ve svých záznamech z cest poznamenal: „…V těch místech se vyskytuje město zvané Prága. Kolem žijí lidé, kteří obchodují s otroky, cínem a vzácnými látkami.“ Dále uvádí nejasné poznámky o nalezišti cínu a mědi na západ od města. Historici se dodnes dohadují, zda tím myslel oblast Krušných hor (Cínovec), který však leží spíš severním směrem, či oblast Slavkovského lesa. Další zápisky o Krudumu se zachovaly od významného benátského středověkého prospektora Giuseppe Adagoni Pachaminiho, které píše ve své knize ze svých cest: „Když přijdeš do Třídomí, tu uvidíš po levé straně velikou horu. Ta se nazývá Gruthum. Na této hoře je stříbrná žíla silná jako mužská paže. Především však drží v sobě mnoho cínu. Dole u hory pak najdeš četná bahniska, jež obsahují všechna zlatá zrna. Z této hory jsem jednou získal 10 uncí zlata“ Nutno dodat, že italští prospektoři prozkoumávali Krudum a okolí velice často. 
V jiném díle G.A.Pachaminiho se dočteme: „Z Čisté jdi do vsi Miltau /dnes již neexistující vesnička, která se rozkládala mezi Milířemi a Čistou - později se jmenovala Melder a ještě později Melter/, která se nachází v hustém křoví, a pak se vydej cestou proti půlnoci, až uvidíš horu Gruthum. Tato hora se může kvůli cínu a stříbru nazývat Stříbrná hora. Ta vesnička patří hraběti v Sokolově a je natolik drahá /bohatá/, že v ní může být každý dům pokrýt stříbrem.“
Tomuto středověkému odborníkovi stál zdejší kraj za to, aby se o něm ve svých záznamech zmínil. Jak lze vycítit, o zdejším kraji píše s úctou a o jako velmi bohatém. Nemůžeme se divit – sám v díle přiznává, že z rud z Krudumu získal velkého bohatství. Podle nerostu, který se zde postupně těžil, dostávala hora různá pojmenování: Zlatá hora, Stříbrná hora, Zelená hora. Často byl popis hory podáván takto: „Má zelenou hlavu /les/, stříbrné srdce /stříbrná ruda/ a zlatou patu /rýžované zlato z bažin/. 
I když je jméno hory keltského původu, není o dávném místním osídlení dosud nic konkrétního známo. Oblast stále ještě nebyla dostatečně archeologicky zmapována. Z nepřímých důkazů se usuzuje, že zde sídlili Markomané – Langobardé a Keltové /např. keltské hradiště u nedaleké Libavy/. Svědčí pro to některé další prastaré pomístní názvy, jako např. „In Seifen“ či „Verseifen“. Někteří badatelé soudí, že se v oblasti nacházel strážní hrad, historicky známý „Wallburg“, avšak bez konkrétního upřesnění místa. 
Badatel Carl Czawernoch z Drážďan /původem z K.Varů/ se v třicátých létech minulého století dlouhodobě usilovně snažil keltské obydlení prokázat, ale s negativním výsledkem. Nepovedlo se to ani ve čtyčicátých letech řediteli školy, historiku Rudolfu Proschovi z Horního Slavkova, který vynaložil mnoho námahy, aby prokázal, že Krudum byl keltský nebo langobardský hrad. I tato snaha vyzněla naprázdno dle jeho hlášení na Župní úřad pro prehistorii v Teplicích-Šanově ze dne 23.5.1943. Hmatatelné výsledky nepřineslo ani novodobé zkoumání historika Petra Hereita - Krudum v pravěku a raném středověku prováděné v devadesátých letech, který uskutečnil celkový historický souhrn osídlení Krudumu a okolí, avšak ani on žádné průkazné nálezy k výskytu Keltů v těchto místech nenalezl. Hora svou historii před světem tak dodnes skrývá. Přesto na ní lze najít několik významných zajímavostí.

V okolí hory najdeme dosud ne zcela jasně vysvětlené věci. Jedná se o přesně kruhový otvor v kameni nedaleko vrcholu hory. Pod kopcem se pak nachází základy několika stavení, která nejsou uvedeny na žádné z map a nikdo neví (ani bývalí usedlíci), k čemu sloužily. Nedaleko těchto záíkladů se pak nachází několk vstupů do podzemí, které zatím nikdo nezkoumal a nikdo neví, kam vedou a co se v nich dá nalézt.

Celkový pohled na kámen s vybroušeným kruhem. Foto z roku 2009. Důvod vzniku je dodnes neznámý.

Detail kruhu.


Na nejvyšším vrcholku hory se nacházel kámen s vysekanou prohlubní. Do ní se v minulosti zarážela tzv. „poplašná žerď“. Jednalo se o vysokou smrkovou tyč, na jejíž konec se věšel železný koš naplněný chrastím. V případě, kdy nepřítel překročil hranice a táhl dále do českého vnitrozemí, strážci chrastí zapálili a dali tak znamení posádkám pohraničních hradů /Loket, Bečov/ o blížícím se nebezpečí. Oheň, a hlavně dým, byl do daleka viditelným signálem, který stihl všechny včas varovat a poskytl jim čas připravit se k obraně. Předpokládá se, že toto jednoduché, ale účinné varovné hlášení fungovalo do počátku napoleonských válek, kdy bylo nahrazeno modernějšími prostředky. Na jednom z vrcholků Krudumu najdeme také velice známý Francouzský kámen, jehož historie je velice poutavá. 

 

 


Kontakt

Veškeré dotazy, žádosti či připomínky nám pošlete na následující adresu:




604 505 901


Anketa

Věříte že pověsti o hoře Krudum mají skutečný základ?

Ano (260)
64%

Ne (145)
36%

Celkový počet hlasů: 405