Thaddäus Tanzer

Otcem Thaddäuse Tanzera z Pramenů byl Leonard Tanzer /* 1787 – † 1845/ rozvíjel obchod nejdříve se solí a dobytkem, později s chmelem a ostatními komoditami. Matkou byla Creszentia Mysophová /* 1785 – † 1853/. Z manželství jsou známy jejich čtyři děti – Thaddäus, Johann, Anna a Theresia. Žili ve statku Paví dvůr /Pfauenhöfe/ č.p. 164 a 172. Dům dostal název od velkého plechového větrného páva stojícího na jeho štítu. Leonard se stal prvním velkým obchodníkem v obci, skutečně prvním místním velkopodnikatelem. Za něj se firma nejvíce rozvinula a získala pevné základy pro další růst. Jeho nádherný, v neogotickém stylu vyvedený mramorový náhrobek, byl monumentální ozdobou sangerberského hřbitova až do svého zničení v roce 1945.

Thaddäus Tanzer se narodil dne 18. února 1813 jako nejstarší syn Leonarda Tanzera.

Thaddäeus Tanzer

Už odmalička byl mimořádně nadaný a firmu svého otce dokázal v dospělosti výrazně rozšířit. Byla to jeho zásluha, že tak malému městečku bylo povoleno tištění peněz. Thaddäus byl již od svého dětství silnou osobností a byl velmi chytrý. Od mládí rád a hodně četl, knihy byly jeho největší vášní. To také bylo příčinou, že již ve svých šestnácti letech si otevřel svůj vlastní obchod s knihami, kde prodával nejen originály, ale i okopírované knihy, které sám tiskl a vázal do kožených vazeb. Mezi jinými tímto způsobem rozšiřoval např. Bibli, díla Charlese Dickense, Johanese Scherra, ročenky Libuscha a mnoho dalších. Ve svých 24 letech se oženil s Františkou Brunnerovou. V roce 1870 si společně postavili první celokamenný dům v Sangerbergu v klasicistním, neboli Biedermeierovském stylu. Stavba byla skutečným klenotem mezi ostatními domy a sloužila jako vzor při stavbách některých dalších objektů.

Tanzerova vila Kies vedle jeho pivovaru

V začátcích obchodu s chmelem se do této činnosti rodina zapojila jako jedna z prvních. Vznikla firma Bratři Tanzerové /Gebrüder Tanzer/, kterou vedli společníci Johann a Thaddäus Tanzerové. Sudičky jim byly nakloněné, obchody šly znamenitě, jejich majetek narůstal. Nakonec si mohli dovolit postavit velký dům přímo v Žatci na Pražské ulici. Později si dokonce pronajali prostory přímo v Praze a odtud řídili své obchody po celém Rakousko-Uhersku. Stejně jako mnoho jiných v té době, také Thaddäus Tanzer zkoušel štěstí a hledal žíly s drahými kovy v několika šachtách, které nechal vykopat poblíž Hornických domků /Berghäuser/. Dodnes se zachovalo několik listů posudků z Jáchymovských laboratoří s rozbory vzorků z pokusných šachet. V nich je možno se dočíst, že obsahují jen malé množství stříbra a prakticky žádné zlato. Tím bylo rozhodnuto, své snahy o působení v těžební činnosti pak Thaddäus navždy zanechal. K dalším z velkým plánů bratrů Tanzerových patřilo založení pivovaru, ale ani tento záměr se neuskutečnil. Později se rozhodli zakoupit lesní plochy západně od Sangerbergu, o které však měl zájem také kníže Otto Friedrich Schönburg – Waldenburg. Ten byl v koupi úspěšnější a pozemek získal. Později si na něm vystavěl svůj vyhlášený lovecký pavilon Kladská. Kvůli těmto neúspěchům byli bratři Tanzerové nuceni zaměřit svou pozornost jen jedním směrem. Věnovali se nadále plně obchodování a v něm se ve svém oboru dostali mezi největší firmy té doby.

Revoluční rok 1848 významně zasáhl do života Thaddäuse Tanzera. Nezůstal stranou společenského dění a angažoval se jako zástupce zemědělců a drobných hospodářů. Na sjezdu v Hroznětíně byl zvolen jako zástupce kraje a odjel do Prahy na Zemský sněm. Byl pověřen předložit požadavky zemědělců týkající  se problémů se získáváním peněz na další rozvoj jejich hospodářství. Thaddäus vystoupil natolik razantně, že se ministerstvo rozhodlo požadavkům vyhovět. V této revoluční době se řešilo za pochodu mnoho problémů a jedním z nich byl momentální nedostatek peněz a problémy s jejich tiskem. Hledalo se řešení, jak co nejrychleji zabezpečit dostatek bankovek. Thaddäusovi v rozhodující chvíli pomohl jeho dobrý známý a příbuzný rodiny, učitel Norbert Mysoph. Ten sepsal odborný a ohnivý dopis ve prospěch Thaddäuse, ve kterém upozornil na solidnost a spolehlivost jeho firmy a na dlouholeté zkušenosti s tiskem knih. Díky revoluční situaci a všeobecným zmatkům muselo ministerstvo rozhodnout rychle a nakonec přistoupilo na nouzové řešení a povolení k tisku peněz Thaddäusovi vydalo. Ještě téhož roku byly připraveny tisky a peníze, kterým se říkalo „pomocné“ /Notgeld/, byly dány do oběhu. Nutno říci, že hospodáři tepelského regionu je měli ve velké oblibě a rádi je přijímali.

Bankovka Thaddäuse Tanzera

Za jeho života dokázal svou firmu dostat na vrchol evropského obchodu s chmelem a ziskem povolení k tisku vlastních peněz dosáhl obdivuhodného výsledku. Ve své době patřil mezi nejbohatší občany regionu..