Erb na hradě Plikenštejn

Dne 4.6.2016 došlo  v prostorách dávného hradu nedaleko Sokolova k historické události. Toho dne byl odhalen velký kamenný erb rodu Pliků, kteří zde měli své rodové sídlo.
Plikové byli dávní významní lokátoři tohoto kraje. Po svém příchodu (někdy v průběhu 12. či 13. století), založili nedaleko místa, kde později vznikl Sokolov, svůj rodový hrad. Ten vyrostl na vysoké strmé skále vysoko nad cestou podél Lobezského potoka, spojující vzdálená místa v Německu a pokračující dál do Prahy a směrem, k Bečovu. Přesné datum vzniku neznáme, v záznamech se objevuje až koncem 13. století, kdy se píše, že kolem místa královského hradu Kynžvartu proudili noví osídlenci směrem k hradu Plikenštejnu. To značí, že již tehdy stál. Celá podrobná historie hradu je k nalezení ZDE.
Hrad zanikl za nejasných událostí v průběhu udáostí. Z nalezených zbytků je jasné, že byl dobýván, dobyt a vypálen. Od té doby chátral a nikdy nebyl obnoven. V průběhu dalších 5. staletí pak jeho zbytky zcela zmizely ze světa a místo, kde kdysi stával, se dostalo do místních mýt a legend a lidé zapomněli, kde se nachází. Ani největší český znalec našich hradů, A. Sedláček, neměl ponětí, kde stával. Ve své knize hradu jen uvedl, že stával jižně od města Sokolova. Záhada místa nedala spát historiku a badateli ing. Richardu Švandrlíkovi z Mariánských Lázní. Dlouho po místu, kde kdysi stával, neúspěšně pátral.Teprve po revoluci v roce 1989 a opětovném otevření hranic, kdy bylo možné komunikovat z vystěhovalým německým obyvatelstvem, zjstil více. Od nich se dozvěděl, v kterých místech se mělo možná nacházet. Snažil se jej nalézt a nakonec jej lokalizoval na skalní vyvýšeninu nad Lobezským potokem. Bohužel se o něco později ukázalo, že toto místo není to pravé, kde hrad stával.Jak jsem později zjistil, zde se nacházelo místo, kde stávala vížka hradu, kde byla stráž, hlídající cestu vedoucí pod hradem. Věc nedala spát dalšímu badateli Zdenku Buchtelemu z Velké Hleďsebi. Také on dlouho pátral, až nakonec v roce 1992 polohu na základě mnoha nalezených zbytků o osídlení našel. Nacházelo se jen několik stovek metrů na vysoké skále nad místem, které dříve stanovil R. Švandrlík. Na základě zveřejnění zprávy Z. Buchtelem, vyrazili na místo místní historici - Král, Herejt, Klsák. Ti místo prozkoumali a učinili několik náhodných sond. Nakonec zde našli další důlkazy, že zde opravdu hrad stával a sjedná se o jeho pravou polohu. Své výsledky zveřejnili v muzejním zpravodaji. Za místo hradu určili vrcholek vysoké skály, kde se našly vysekané zbytky po úchytech staveb.
Ovšen tato skutečnost se mi ani trochu nezamlouvala. Skutečnost, že v době, kdy si zdejší lokátoři stavěli v okolí velké hrady jako Skalnou, Seeberg, Hřebeny a další, neodpovídala představě, že by si tento významný rod pro sebe a svou družinu vystavěl malou, dřevěnou stavbu, o rozměrech asi 8 x 10 metrů! Zde žít nemohl a neměl by podmínky pro existenci. Dlouho jsem na místě prováděl další vlastní průzkum zdejšího terénu, až se mi podařilo místo skutečného hradu najít. Rozkládalo se na ploše pod onou vysokou skálou. Na ní podle mě stávala jen část hradu a ke skále byla připevněna vysoká věž. Hlavní stavby a hradní prostor se nacházel pod ní. Své poznatky jsem zanesl do mapy a všechny informace zveřejnil v knize Krudum - historie bájné hory a jejího okolí. Proč jsem našel více podkladů pro své objevy jsem pochopil později. Zkoumal jsem hrad několikrát a v průběhu celého roku, tedy i v době bez vegetace, což historici neudělali. V létě, kdy zde bují všechny rostliny kolem, nelze o skladbě staveb hradu nalézt zhola nic. Má snaha o to, aby se historici do prostor hradu opět vrátili a skutečný hrad objevili, narazila opět na jejich nezájem.
 
Jeden z nejvýznamnějších objevů v prostorách hradu. Jedná se o pant veřejí velkých vrat. Potvrzuje to dosavadní názor, že se jednalo o daleko větší hrad, nežli je dosud uváděno. Nalezen byl běhen čištění náletového porostu v místech předpokládaného hlavního paláce. 
 
Došlo k naprosto stejné situaci, ke které došlo již dříve během objevu kostela svatého Mikuláše u Hruškové. Tehdy to vypadalo stejné. Také nebyla známá lokalizace, kde kostel stával. Lidé sice vždy jednomu místu v lesích říkali U Mikuláše, ale trojice archeologů z muzea K. Var, Král, Herejt, Klsák, místo prozkoumali, a dle jejich zápisu z muzejního věstníku se jednalo o nezajímavou stavbu pevnůstky, střežící zdejší stezku, o které jsem se zmínil výše, která údajně neměla se stavbou kostela cokoliv společného.další výzkumy a pátrání po tomto kostelu ve zdejším regionu zastavili. Další 2 roky jsem pak s kamarády pátral po místu, kde by bájná stavba kostela měla stát. nakonec mi vyšlo, že stavba je ukryta v kopci tam, kde bývalí obyvatelé určovali jako místo U kostela. Mnohokrát jsem se snažil archeology přesvědčit, že zde je podle mě skutečné místo polohy kostelu. Vždy odmítali místo znova prozkoumat a věc považovali za vyřízenou. Až do chvíle, kdy jsem prohlásil, že pokud je lokalita pro historiky nezajímavá, tak sám zde provedu s lidmi z Lokte vlastní vykopávky. To nakonec přimělo J. Klsáka, aby se nechal přesvědčit, a do uvedeného místa se vydal společně s L. Podrackým a Klubem mládeže z Horního Slavkova. Nakonec zde historický kostel opravdu našli, a od té doby se slavnostně popisují jako nálezci místa polohy významného kostela (věc jsem podrobně popsal ve své uvedené knize Hora Krudum).
U polohy místa hradu Plikenštejna se vše opakuje. Historici zde sice letmý průzkum provedli, ale uvedli, že se jedná o malý, nezajímavý hrádek, a více se o věc nezajímali. Jsem přesvědčený, že obrovské tajemství, které hrad ve své poloze ukrývá, bude jednou odhaleno, a my se konečně dozvíme o jeho historii více. Více propagace této lokality by proto měla za svůj cíl donutit historiky, aby se o toto záhadné a tajuplné místo začali zajímat. K dnešnímu dni (6.6.2016) se tak ještě nestalo. 
Je historicky doložené, že v období kolem roku 1300, založil Konrád Plik, jeden z nejvýznamnějších členů rodu, město Nejdek v Krušných Horách. Jedná se tak o velkou raritu. Není mnoho měst, která by tak přesně znala jméno svého zakladatele, které by nebylo z oblastí bájí, ale které je historicky doložené. V průběhu roku 2015 se na mě obrátil kamenický mistr Martin Litavský z města Nejdku s myšlenkou, že by zhotovil kamenný erb rodu Pliků, a ten by chtěl upevnit na skálu bývalého rodového hradu. Věc chtěl udělat jako poděkování dnešních obyvatel města nejdku svým zakladatekům. Nápad se mi líbil a protože takových nadšenců není nikdy dost, začali jsme na věci pracovat. Podařilo se nám získat podporu starosty města Březové pana Boudy, který nám doporučil místního nadšence Pavla Sinkuleho a technickou podporu. Všichni tři jsme pak společně dopravili do prostoru hradu veškeré potřebné vybavení. Vysekali prostor od náletových křovisek, vyčistili přístup a kameník M. Litavský začistil plochu skály a vyřezal do ní obrys erbu. Do něj pak zapustil svůj hotový erb. Nakonec se mi podařilo zajistit zhotovení informační tabule, kterou jsme poté všichni tři společně se zástupcem firmy AZUS panem Trčkou postavili u vchodu do areálu.
Mimo skutečnosti, že se nám vše podařilo, jak jsme si vysnili, došlo k další významné věci. Během vyklízení prostoru od náletu křovin a dalších věcí, objevili jsme další důkazy, potvrzující můj odhad o velikosti a rozloze hradu. V místech, kde předpokládám hlavní palác hradua který je dost daleko od skály, jsme našly množství keramických střepů, dokládajícíh početné osdazenstvo hradu, které jen na vrcholku nemohlo žít. Všechny nálezy byly pod zemí také proloženy zbytky dřev a mnoha uhlíky, dokazujíích, že místo bylo skutečně vypáleno. Největším objevem pak byly vykopané kameny v místě upevnění tabule, na kterých jsme našli ještě přilepené zbytky malty. Tedy pojiva, používaného při kamenných stavbách. To byl naprosto přesvědřivý důkaz, že zde stála velká kamenná stavba, která hradnímu paláci odpovídala. Tomu také odpovídaly další objevy, které se jasně ukázaly po odstranění všech křovisek. Na stráni pod skálou se před námi náhle zcela jasně rýsovaly dlouhé kamenné základy velké stavby, táhnoucí se podél mnou odhadovaným nádvořím hradu. Není pochyb, že hrad byl mnohem větší, než historici dosud soudí. Ovšem je zapotřebí většího výzkumu, aby zjistili, jak hrad vypadal, co se s ním dělo a co všechno dnes před námi ještě tají. Snad nám jeho tajemství nebude ukryto ještě dlouho.   
 
Kamenický mistr Martin Litavský začíná svou práci
 
 
Velká dřina při přípravě skály na upevnění erbu. Mračna skalního prachu vířila kolem, takže speciální oděv a dýchací zařízení bylo nutností. 
 
 
Příprava skončila. Martin Litavský a Pavel Sinkule z Březové usazují erb na své místo na skále Plikenštejna.
 
 
Erb se již hrdě vypíná na skále v místech dávného hradu.
 
Nadšenci se poté pustili do pročištění prostoru hradu od náletových dřevin.
 
Museli obětovat několik víkendů, než se podařilo plochu vyčistit.
 
 
4.6.2016 došlo k slavnostnímu otevřerní prostoru hradu a odhalení erbu veřejnosti.
 
 
Hlavní účastníci celé akce během odhalení erbu.
 
 
Součástí otevření areálu bylo také odhalení informační tabule.
 
Ve velkém nadšení ze zajímavých událostí a objevů kolem bývalého hradu Pilkenštejna jsem se také chtěl vlastníma rukama podílet na vylepšení místa prostor bývalého hradu. Vyrobil jsem proto trochu vylepšenou šipku, ukazující lidem směr k hradu. Umístili jsme ji k silnici směrem k Podstrání. I když jsem byl varován, že Češi ukradnou co mohou, věřil jsem, že snad je v tomto národě něco hezkého. Není, v českém prostředí nevydržela na svém místě ani 14 dní . Hnusný a zákeřný zloděj a nepřítel lidskosti, ukradl krátce po připevnění tento ukazatel, takže po něm zbyly jen vruty na stromě. Možná jej má doma nad krbem, možná jej má na dvorku na jakousi pochybnou okrasu. Kdybyste jej u někoho zahlédli, tak pamatujte, že to je hnusný zloděj, bez kousku svědomí a lidskosti, na kterého byste si měli dát pozor. Kdo ukradne co může, je zvíře a ne člověk 
 
Takto ukazovala má šipka u silnice směr k bývalému hradu. Česká vlastnost vyhrála. Zbyly jen vruty na stromě. 
Detail šipky na směr k Plikenštejnu.
 
Vzhled hradu s erbem na skále v listopadu 2016.
 
Pohled na tabuli se skálou a erbem. Mnoho stop kolem na sněhu ukazuje, že je místo hojne navštěvované.
 


Kontakt

Veškeré dotazy, žádosti či připomínky nám pošlete na následující adresu:




604 505 901