Hrad Boršegrýn 

Nedaleko známých lázní Kynžvartu se nachází menší obec Úbočí. Nad ní, na malé vyvýšenině, stávala menší tvrz. Jejím nejstarším známým majitelem byl Engelhart z Kynžvartu. Se svou posádkou však využíval trvze jako sídlo lapků, z které podnikal výpady a přepadával lidi v okolí. Proto byl na přání správy kynžvartského hradu dobyt královským vojskem. Poté byl zákaz obnovy tvrze. Nakonec ji roku 1373 koupil Boreš z Oseka, člen bohatého a mocného rodu z Čech, který ji zakoupil společně s nedalekým hradem Kynžvartem. Celou tvrz výrazně přestavěl a přebudoval ji na menší odolný hrádek. Poté ji nazval svým jménem - Boršegrýn. 

Představa, jak mohl hrádek Boršegrýn vypadat ve své době na kresbě z roku 1905.

Na místě naproti hrádku vybudoval mohutné a dobře opevněné předhradí s příkopem, ve skále vysekal velký a hluboký příkop. který jej odděloval od hradu. Později byl příkop prohlouben a rozšířen a dnes jím vede silnice směřující k obci Úbočí. Předhradí s hradem spojoval velký padací most. Jádro hradu tvořil větší hranolovitý palác. Kolem dokola se zvedala mohutná hradba. 

Kresba stavu rozvaleného hrádku, jak mohl vypadat v roce 1681. zveřejněná v roce 1881. 

Terénní náčrt hradu porle L. Wettengla z roku 1980.

Po Borešovi z Oseka převzal hrádek další člen rodu Hrabišiců, Hynčík Pluh z Rabštejna. Ten dostal od krále Václava IV. povolení l obnově velkého a hlavního místního hradu Kynžvartu. Po jeho obnově a celkové přestavbě význam Boršegrýnu upadal. V roce 1452 získal hrádek Jindřich z Plavna, který měl neustálé spory s měšťany z Chebu, s kterými vedl drobnou válku. Chebští měšťané byli mocní a podporovalo je královské vojsko. Přitáhli k hrádku v srpnu 1452 a oblehli jej. Pomocí děl a vyhladovění posádky jej po osmi dnech obléhání dobyli. Po jeho dobytí se zde vystřídalo 26 tesařů a zedníků, kteří měli za úkol hrádek co nejvíce rozebrat a zdemolovat. Tvrz byla jejich činností natolik poškozena, že již nikdy více nebyla obnovena. Nakonec sutiny ze stavby hrádku byly použity na výstavbu okolních domů, hlavně nedalekého poplužního dvora. Neupravený terén byl ponechaný volné přírodě a tak zde po čase vznikl těžko průchodný les náletových křovisek a stromů. Po II. světové válce začalo okolí sloužit k rekreačním účelům, krajina byla upravena a opravena. Na několika místech vyrostly chatky. Jedna z nich stojí přesně v místech bývalého hrádku, druhá v prostorách předhradí. Z hradu tak zůstal dodnes patrný jen mohutný příkop, kterým vede dnešní silnice, kamenné zbytky základů hlavního paláce a mohutný příkop chránící samotné předhradí.

Nedaleko bývalého objektu se pak rozkládá velice zachovalý židovský hřbitov.

Zbytky základů hlavního paláce v roce 2011.

Plošina, kde stával hrádek a nyní stojí jedna z chatek.

Zachovalý velký val před přehradím.

Kamenné koule nalezené v okruhu 500 metrů od hradu, svědčící, že byl hrad ve středověku dobýván a že se o něj několikrát bojovalo. 

Druhá z nalezených středověkých koulí o průměru 15 cm z dob dobývání hradu.



Kontakt

Veškeré dotazy, žádosti či připomínky nám pošlete na následující adresu:




604 505 901