Hrad Kynžvart 

Lázeňské město Kynžvart je všeobecně známé svým zajímavým zámkem knížete Metternicha. Ovšem málokdo také ví, že se ve městě nalézají výrazné ruiny hradu, který zde stál daleko dřív nežli zámek a který dal městu jméno. Hradní zříceniny se nacházejí nad městem, kde se mezi Šibeničním vrchem a Špičákem vypíná Hradní vrch. A na jeho vrcholu bývalý hrad najdeme. Dnes je možné zde objevit zbytky obvodových zdí, mohutné hradní příkopy, dobře zachovalé předhradí, kde je možné vyčíst jednotlivá bývalá stavení, ale hlavně mohutné zbytky hradní věže, která též bývala hladomornou. 

Ruiny hradu na kresbě F. A. Hebera z roku 1846.

Hrad založil Václav I. někdy před I.polovinou 13. století jako ochrana obchodní a vojenské stezky, mířící dále do Čech. Hrad dostal po králi také své jméno. Bylo psané německy a znělo Königswart, což v českém významu znamenalo "Králova stráž". Nedaleko hradu, na ploše, která se dodnes jmenuje Mýtná louka, stávala celnice se závorou, která symbolizovala vstup do Českého království. Na celnici byly vybírány celní poplatky a držela se stráž proti případnému vpádu cizích vojsk. Hrad se dostal ještě ke konci 13. století, v roce 1287, do rukou kynžvartské větve ministeriálního rodu Hertenberků, kteří si dali symbol města, celní závoru, také do svého erbu. V roce 1322 připojil král Jan Lucemburský Chebsko k českému království a hranice se tím pádem posunuly o notný kus na západ, čímž hrad ztratil svou původní celní a strážní funkci. V období poloviny 14.století došlo ke sporům českého krále Karla IV. a Ludvíkem IV. Bavorským ke sporu o získání císařské koruny a zdejší majitelé hradu se přiklonili na stranu Bavora. Docházelo k častým půtkám s chebským hradem, který jako královské místo stál při českém králi. Proto zdejší posádka majitele Engelharta rodu Nothaftů útočila především na chebské kupce a chebské občany. Císař  král are IV. proto nechal své vojsko na hrad v rce1347 zaútočit, ten byl dobit a pobořen. Engelhart utekl do Bavorska. Chebští občané poté dlouho po králi požadovali, aby toto "místo loupežník a zlodějů" nebylo jž více vystavěno.  Ten jim vyhověl do roku 1398, kdy povolil svému oblíbenci a majiteli hradu v Bečově Hynčíku Pluhovi vystavění nového hradu na msto toho pobořeného. Ovšem tentokrát jedině s podmínkou, že hrad zůstane věrný králi a bude mu vždy k dispozici. Když celé bečovské panství převzali po Pluzích páni z Plavna, přiad jim také ma další dvě desetiletí hrad Kynžvart. Ovšem Jindřich z Plavna  brzy postail proti českému králi Václavovi IV. Proti němu vytáhlo královské vojsko a dobylo nedaleký hrad Hasištejn a Jindřich z Plavna se raději králi podřídil. 

Kresba zachovalých zbytků základů hradu.

Zbytky hradních zdi hradu v Kynžvartě v roce 2010.

Po vypuknutí huitských válek se Jindřch z Plavna postavil po bok Zikmunda Lucemburského proti husitům. Ti vytáhli proti hradu poprvé roku 1421, ale nedobyli jej. Krátce poté se stal majitelem hradu Hynek Krušina ze Švamberka, který se oženil s dcerou Jindřicha z Plvna. Husité podruhé na hrad zaútočili v roce 1430, ale nejenže jej nedobyli, ale nezpůsobil prakticky žádné škody. O rok později v roce 1431 táhla krajem proti husitům vojska křižáků, která na celém kynžvartském panství napáchala značné škody. Hynek si následně ostře stěžoval u norimberské městské rady. Krátce poté se vyhroti spor mezi Jindřichem II. z Plavna a Bohuslavem ze Švamberka a tlupy plavenskýh žoldáků opět začali škodit celému chebskému kraj jako již v minulostii Chebští proti Plavenským vytáhli a cestou roku 1452 dobyli hrad Boršegrým stojící nedaleko Kynžvartu. Nakonec se spor vyřešil soudním jednáním. Když se v roce 1465 vytvořila Jednota zelenohorská, což byl spolek pánů proti králi Jiřímu z Poděbrad, začali poté páni z Plavna opět s loupením a vražděním po okolí. Chytali obyvatele Cebu, odvlékali je a požadovali výkupné. Situace došla tak daleko, že vydrancovali klášter v Teplé a zcela jej vyloupili poté, co tepelský opat vyhlásil věrnost králi Jiřímu. V roce 1506 vyhlásil králi Vladislavovi II. válku mocný rod pánů z Gutštejna. V té době stál JIndřich II. z Plavna na straně českého krále, a během ní bratři Johann a Wolfgang z Gutštejna oblehli a dobyli kynžvartský hrad. Při obléhání těžce utrpělo také město, které z valné části lehlo popelem. Nakonec Kynžvart připadl jako léno královské komoře a v roce 1510 je uváděný jako zdejší hejtman Ladislav Šternberk. Když král Ferdinand I. potřeboval roku 1534 peníze, zastavil hrad Hanuši Pluhovi z Bečova. Po něm jej získal jeho synovec Kašpar Pluh. Kašpar Pluh se zúčastnil v roce 1547 šmalkandské války, ve které stál na straně protestantů, kteří v ní prohráli. Kašpar Pluh byl poté zbaven všech svých statků a odsouzen ke smrti. V roce 1558 byl kynžvartský hrad zastaven bratrům Jindřichovi, Zdeňkovi a Jáchymovi ze Švamberka. Jáchymovi posléze povolil král za 500 kop grošů hrad obnovit. Poté získal roku 1585 hrad Kynžvart do zástavy Hanuš Šebestián z Cedvicu a na Libštejně, po jeho smrti připadl hrad jeho bratru Kryštofu Jindřichu z Cedvicu a jeho dvěma synům. 

Ruiny hradní věže, které jsou nejvíce dochovalými zbytkami bývalého hradu.

Po bitvě na Bílé hoře získal celé kynžvartské panství Jan Reichart Metternich, společně se svými bratry Emerichem, Lotharem, Karlem a Vilémem. V roce 1623 nejdříve jako zástavu, ale v roce 1630 pak dědičně. Metternichové byli důstojníci Valdštejnovy armády, kteří pocházeli z města Koblence z Porýní. Hrad vydržel už jen do třicetileté války, kdy jej oblehli Švédové. Ti hrad dobývali pod vedením generála Wranglera, kdy vybudovali na plošině naproti hradu rozlehlé louce šance, z kterých hrad ostřelovali. Louce se dodnes říká Staré šance, jako vzpomínka na tuto bitvu. Nejdříve hrad dobyli, ale císařským se podařilo pod vedením generála Corna Švédy z hradu vytlačit, ale podruhé, v roce 1647, dobyli Švédové hrad zpět. Během těchto bojl byl hrad těžce poškozen a vyhořel. Více již nikdy obnoven nebyl a jeho ruiny nakonec posloužily jako stavební materiál při stavbě místního kynžvartského zámku. 

Předhradí kynžvartského hradu, kde jsou zachovalé zbytky základů staveb hradu.



Kontakt

Veškeré dotazy, žádosti či připomínky nám pošlete na následující adresu: