Hrušková - Birndorf

 

Obec, rozkládající se nad bývalým Vítkovem a nad Lobezským údolím podél středověké Solné stezky mířící do Lokte. Je vzdálená 7 kilometrů od Sokolova na úpatí hory Krudum. Kolem se nacházejí několik kopců, zvaných Květný, Spálený vrch. Obec doložitelně založil rod Nothaftů někdy v 2. polovině 13. století.

První písemná zmínka o obci je uvedena roku 1290, jak je zapsáno v knize Monumenta Egrana od Franze Gradla z roku 1886, kde je uvedena jako Nothaftsgruen. V této knize je uveden další zápis, který byl zapsán 1309 jako Nothaftezgrüne. Pelleter na straně 87 uvádí název z roku 1483, který zněl Nothaffczgrün. V zemských deskách je o obci psáno roku 1553 we wsy Notisgrynu ginacz pirndorffu. Následně je v roce uvedená v zemských deskách na straně 68 jako Pirndorff. V berní rule z roku 1654 je uvedená jako Birndorff. V Müllerově mapě Čech z roku 1720 je zakreslena jako Pirndorf. V roce 1785 ji Schaller zapsal jako Birndorf na straně 21.

 Hrušková v meziválečném období.

 Jméno je odvozeno z významu pojmu Grün des Nothaft, což se dá vyložit jako nově obdělaná půda majitele Nothafta. Rod Nothaftů byl v období druhé poloviny 12. a první poloviny 13. století majitelé tvrze v Sokolově a jejího okolí. To znamenalo, že jim patřilo velké množství lén v regionu. Obec založil Albert Nothaft. Ten tehdy koupil šest dvorů, které se měly v těchto místech nacházet, které převzal od Alberta Tartara, občana města Lokte (tehdy zapsaného jako Ellbogen). Ten měl vsi udělené v léno od Walsasského kláštera. Aby si majetek pojistil, pronajal klášteru své tehdejší vsi Erchensgrün, Jindřichovice a Radausgrünu u Liebensteinu.  

 Nedlouho poté, co ztratil tento rod své postavení v kraji, došlo k přeměně jména, které je již roku 1553 uváděné coby Birndorf, čili Hrušková. Ve starých záznamech je také uvedený důvod. Mělo se tak stát z důvodu, že se v okolí vsi nacházelo velké množství hrušní, které mívaly mnoho ovoce. Nové jméno bylo tedy odvozeno od těchto stromů.

Ještě v roce 1553 získává ves mocný rod Šliků pánem Wolfem, který tehdy odkoupil pět dvorů tehdejší vsi od města Sokolova.

 

Jak se měnil počet obyvatel obce:

 

                Rok                        počet obyvatel                    počet domů

 

                1890                                      346                                        59

                1910                                      318

                1930                                      348

                1939                                      364

 

Farností obec spadalo po d Sokolov. Dle prastarého práva již z dob Nothaftů museli poddaní platit poplatek faráři ročně 30 snopů obilí z každého obdělaného akru či ovocného stromu. Roku 1787 byla obec připojena pod Lobezskou farnost. Ale hned následujícího roku, dne 2. dubna 1788, když byla ustanovena farnost také ve Starém Sedle, byla obec farností přidělena pod tuto obec.

V průběhu 19. Století byla situace v oblasti výuky žáků velice špatná. Proto obec postavila v roce 1856 novou přízemní budovu školy. Jednalo se o přízemní, dvoutřídní školu. Od té doby měla také obec svého vlastního učitele, neboť do té doby sem zacházel z okolních obcí a vyučování se provádělo pouze přes zimu. Největšího počtu žáků měla škola v roce 1883, kdy jí navštěvovalo 83 dětí. Ale od té doby jejich počet jen klesal. V roce 1898 je uváděno již jen 43 žáků.

Industriální zařízení nebylo v obci žádné. Mimo drobného hospodaření se obyvatelé živili prací v okolních uhelných dolech, chemických závodech v Sokolově a sklárně v Dolním Rychnově. V okolí se nacházelo několik šachet na železnou rudu. Mezi ty nejznámější patřily šachty v okolí kostela svatého Mikuláše, které nesly také jeho jméno (Niklasstollen). Dále se zde v malém těžil kaolín, živec, kočičí stříbro (Katzensilber).

V roce 1888 byl v obci postaven společenský dům, kde se konal veškerý společenský život. Roku 1910 byl založen místní spolek dobrovolných hasičů, po skončení I. světové války zde vznikl spolek místních ostrostřelců a v roce 1934 spolek synů domoviny. V průběhu I. světové války padli čtyři obyvatelé obce (Gottfried Brandl, Josef Brandl, Karl Plass a Anton Scheitler). Na jejich počest byl v centru obce postaven pomník válečným hrdinům.

V meziválečném období se stalo okolí vsi vyhledávaným turistickým místem. Lákal hlavně vrch Krudumu s rozhlednou, Komáří rybníky, Medvědí mlýn s vyhlášeným betlémem či výletní místo Franská bouda.

Hrušková na leteckém snímku  roku 1952.