Krásná Lípa - Schönlind

 

 

Jméno obce bývalo v minulosti poměrně často používáno u nově zakládaných osad. Mělo se jednat o polohy poblíž mohutných a krásných líp či míst položených nedaleko těchto stromů. Zdejší obec byla zapisována jako panský majetek spojených obcí Schönlind – Tiefengrün. 
Nejstarší písemnou zmínku nalézáme v období kolem roku 1370 v lenní knize rodu Leuchtenbergů, kdy je zaznamenána jako Schönlinde. Následně je pak v roce 1512 uvedena v městské knize Sokolov na straně 54, kde je popsána jako Schönlinth, roku 1525 je v Loketském urbáři zaznamenáno jméno obce jako Schönlind, dle hlášení Spolku pro historii Němců v Čechách, byla roku 1542 obec zapsána jako Schonlind. Později je roku 1604 uvedena v zemských deskách království Českého jako Schönlind a dál ve všech zápisech je takto uváděna. Roku 1923 bylo uváděno i české jméno Krásná Lípa, které bylo překladem původního názvu.
 Jak již bylo zmíněno, dle starých zápisu je název místa odvozen od vzrostlých stromů, které svou krásou způsobily, že dávní obyvatelé podle nich pojmenovali svou novou osadu, jež v těchto místech založili. Dnes není možno toto vysvětlení ani potvrdit, ani vyvrátit. Skutečností však je, že v tehdejších Sudetech bylo poměrně hodně míst, která název Schönlind, tedy Krásná Lípa, nesly. Většinou ležely velice daleko od sebe, takže nebylo možné, aby se původní obyvatelé mohli inspirovat u svých sousedů. Zajímavostí je, že v podstatě u všech těchto obcí najdeme prakticky totožné vysvětlení vzniku názvu vsi. 
Bývalá obec Krásná Lípa ležela kolem rozcestí cest z Kostelní Břízy na Lazy a zaniklou obec Ostrov - Verda, západně od místa dnešní vodárenské nádrže. Ke svému českému názvu přišla v roce 1923, kdy byl doslova počeštěn původní název, německý Schönlinde.
Ves byla založena pravděpodobně již ve 13. století. Avšak první písemné zmínky jsou z roku 1370, kdy je uvedena v seznamu leuchtenberských lén, stejně jako ostatní vsi v okolí. 
Vzhledem ke své nadmořské výšce okolo 650 metrů nad mořem neoplývala úrodnou půdou a vhodným klimatem pro pěstování plodin. To byl jeden z důvodů, proč jako nepříliš výnosná často měnila majitele. Obyvatelstvo se zde přesto živilo pěstováním obilí, lnu, brambor a chovem hovězího dobytka. Dle potřeby pomáhali v lesích jako dřevorubci, či jako uhlíři stavěli po lesích milíře. Později našli někteří obyvatelé práci v železné huti a na hamru, kde se tavilo a zpracovávalo v okolí vytěžené železo.
 Z nejstarší historie obce se nezachovalo jen velice málo informací.

 

Pozice domů Krásné Lípy v roce 1945


Od počátku 16. století byl držitelem zboží Engelhard ze Štampachu, který ves vlastnil v letech v první čtvrtině století. Ten ves předal ještě před rokem 1525 Ermannu Ferdinandovi ze Schönau, který je v tomto roce uváděn ve Šlikovském urbáři jako majitel vsi. Dalším známým majitelem je Albrecht Štampach, který je roku 1627 zapsán ve Zprávě o loketských lénech jako vlastník obce. Byl bratrem Bedřicha Štampacha, který v té době vlastnil Kostelní Břízu. Oba společně se zúčastnili povstání proti Ferdinandovi II. Po porážce povstání byly potrestání jen velice mírně, dalo by se říci symbolicky. Přesto však, když bylo vydáno nařízení o římskokatolickém vyznání, jako jediném povoleném náboženství, rozhodl se Albrecht ze země odejít. Následně pak prodal Krásnou Lípu svému bratru, který tak spojil obce Krásnou Lípu a Kostelní Břízu v jedno panství. 
V polovině 17. století získal ves Adam Melchior Mosser z Oettingenu, držitel Rovné a Vranova. V té době žilo v Krásné Lípě a okolí 20 hospodářů se svými rodinami a čeledí. (Adam Melchior se dosud v některých publikacích z nepochopitelných důvodů uvádí jako Adam Melchior z (města) Mossernu. Je to však velký omyl. Mossern jako město nikdy neexistovalo, takže Adam z něj nikdy nemohl pocházet. Je zde zaměněný překlad z němčiny – von Mossern – tzn. z rodu Mosserů, za stejně zapsaný výraz – von Mossern – tedy „z města Mossernu“. V originálu zněl celý jeho titul – Adam Melchior von Mossern von Oettingen. Dodnes najdeme ve městě Oettingenu velké množství lidí pocházející z rodu Mosserů. Z některých historických zpráv dokonce vyplývá, že by tento bývalý pán Mosser měl být prapředkem pozdější slavné sklářské rodiny Moser z Karlových Varů. Pokud sledujeme jméno tohoto rodu zapisované v průběhu historie, nalezneme zde tvar jak Mosser, tak Moser. Ale tento poznatek je v současnosti ještě předmětem bádání).
V polovině 17. století se v Krásné Lípě uvádí 20 hospodářů se svými rodinami a čeledí. (Žitná 19, Bystřina 14, Týmov 5, Ostrov 13 rolníků). Do poloviny 18. století se počet rolnických usedlostí nijak neměnil ani v Krásné Lípě, ani v okolních vesnicích. Při dalším sčítání v roce 1775 se v obce uvádí 79 obytných domů (včetně Ostrova, Týmova a Zadních Domků). 
Roku 1787 získal majetek Krásná Lípa rytíř Wolfgang Julius ze Schönau, a obec tehdy hlásila 79 stavení. Jeho syn, svobodný pán Johann ze Schönau o něco později přikoupil také okolní vsi a zásadně majetek rozšířil. Po něm přechází majetek roku 1797 na pána Bedřicha Adolfa Zwanzingera. Od něj pak kupuje zboží roku 1807 pán Josef Dollner.
V průběhu 18. století se zde s nevalným úspěchem pěstovalo hlavně obilí (oves a žito), brambory, řepa a len a úroda, která se vozila na trhy do Sokolova a Kynšperku. Choval se hlavně hovězí dobytek. Lidé pracovali jako dřevorubci, uhlíři, tkalci i podomní prodejci a někteří se dokonce pokoušeli o pěstování chmelu a chovu ryb ve čtyřech rybnících. Dle tehdejších zpráv měl místní pivovar v té době produkci 1800 hektolitrů ročně.
V roce 1810 získal od Josefa Dollnera zboží Krásnou Lípu významný podnikatel Jan David Starck, který k němu v roce 1814 přikoupil sousední Týmov. Oba majetky následně předal svému nejstaršímu synovi, Josefu Karlovi. Ten roku 1814 připojil ke svému majetku nedalekou ves Týmov od jejího tehdejšího majitele Josefa Riedela. Významně ovlivnil dění v obci, když roku 1826 postavil v Krásné Lípě železnou huť, která však fungovala jenom do roku 1837. Již jako nefungující ji roku 1841 daroval obci, která ji nechala přestavět na školu.

11

 

Pohled na Krásnou Lípu seshora. V pozadí statek Fichtenhof. Rok 1929. 


Protože bylo zapotřebí zajistit dostatek suroviny, železné rudy, zakoupil J. K. Starck, dne 15. 03. 1838 od Klementa Junker – Bigato důl Karel Vojtěch na železnou rudu v Pramenech, vysokou pecí, rybníkem, veškerými zásobami železné rudy a dřevěného uhlí a další dva železné hamry v Lazech. To vše za 8000 zlatých. Bohužel v Lazech se následně tavilo už jen pár let. Po nečekané smrti Josefa Karla Starcka, dne 16. 01. 1851, koupil v roce 1865 statek Krásná Lípa, společně s hutí v Lazech, Jan Gottfried Opitz. Železná huť v Lazech zanikla v 60. letech devatenáctého století. Železný hamr v Krásné Lípě však vyráběl lopaty, motyky a veškeré další zemědělské nářadí dál až do konce 19. století.
V roce 1847 dosáhla obec Krásná Lípa své vůbec největší zalidněnosti. Žilo zde 880 obyvatel ve 109 domech. V obci se dále nacházel mlýn a dva hostince. Roku 1850 se Krásná Lípa stala samostatnou obcí, stejně jako většina obcí Císařského lesa. Následně došlo k útlumu průmyslu, což s sebou přineslo úbytek obyvatel. Počet obyvatel od té doby jen klesal. V této době jich zde bylo evidováno již jen 650. Při dalším sčítání v roce 1910 bylo evidováno v obci 109 domů a 562 obyvatel, následně v roce 1936 to bylo 124 domů a 570 obyvatel.
Dne 15. července 1865 odkoupil území okolo Kladské kníže Oto Bedřich Schönburg-Waldenburg, který v těch místech začal roku 1873 s výstavbou zámeckého areálu, jako svého nového sídla. V 80. letech následně ještě přikoupil Krásnou Lípu a v 90. letech také Žitnou a rozšířil tak své pozemky na celkových více jak 6000 hektarů. Zakoupené pozemky Schönburgové systematicky zalesňovali a zpřístupňovali nově budovanými, nebo upravovanými cestami. Zámek v Krásné Lípě jim sloužil jako vedlejší, pomocné sídlo. Hlavně jej využívali spíše jako hospodářské a potravinové zázemí pro jejich novou a reprezentační Kladskou.
V obci také vznikl roku 1877 dobrovolný hasičský spolek. V roce 1897 pak vznikl významný odborový spolek Volksheim (Lidový dům). Jak uvádějí staré zápisy, počet jeho členů se vyšplhal až na 74, což v tam malůé obci bylo vysoké číslo. Udává jasnou představu, jak vysoké procento obyvatel zdejší obce nacházelo obživu v průmyslu a dále v hornictví sokolovského okresu. Obec také měla svojí školu. Ta byla postavena kolem roku 1841 a byla dvoutřídní. U hlavní silnice, u odbočky směrem do obce, stával pomník obětem I. světové války. Dnes však už z něj nenajdeme nic. Uprostřed obce, nad místní křižovatku západním směrem, pak stávala socha svatého Jana Nepomuckého. Ani ta se do dnešních dnů nedochovala. Třetí socha stávala naproti zámečku, nad svahem. Jednalo se o barokní sochu panenky Marie. Z ní lze dnes nalézt základové kameny.
Stejně jako u ostatních obcí Císařského lesa, tak také pro Krásnou Lípu byl největší ranou do dějin obce odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce. Nové české osídlence do nehostinného, tvrdého kraje, nic nelákalo, takže se nové stálé obyvatelstvo nedařilo získat. Následně bylo území v roce 1948 začleněno vojskem do "Vojenského újezdu Prameny". Vojáci pak následně dokonali dílo zkázy, stejně jak se tomu stávalo i u okolních obcí. Z opuštěných a vykradených domů obce si vojáci udělali terče, na kterých si naostro zkoušeli své střelecké umění. Krásnou Lípu tak v následných letech prakticky srovnali se zemí. 
Ve vesnici žila v minulosti velice početná židovská komunita. Ta si svůj počet udržela velice dlouho. Nedaleko za obcí, na protějším svahu, byl vybudován historický židovský hřbitov.Ten patřil mezi největší v okolí a dokonce do něj byli pohřbívání Židé z míst, kde židovské hřbitovy nebyly (např do poloviny 18. století také Židé až z Bečova). pod hřbitovem byla také vybudována židovská modlitebna, která vydržela až do konce II. světové války. Po vybudování přehradní nádrže se dostalo pod hladinu vody také několik objektů, nacházejícíc na protějším svahu vesnice. Pod vodou nádrže se tak dnes nachází základy mlýna, který stával v místech, kde je dnes betonový přepad u výpustě a dva další domy a další dva obytné domy. Posledním majitelem v roce 1945 byl Karel Schnabel. Další dva zatopené domy stály v jeho těsné blízkosti, pod silnicí vedoucí souběžně s židovským hřbitovem. Jednalo se o domy majitelů Monnerta a Kerna. V místech. pod hřbitovem, který stojí dodnes, se pod hladinou nacházejí základy židovské motlitebny. Celá situace tehdy stojících domů je jasně zřetelná z úvodní mapy.

Pokud se vypravíme do míst bývalé vesnice, jdeme po stoupající silnící vedoucí středem dávné obce. Po obou stranách jsou základy větších či menších domů a po asi 800 metrech dojdeme k obecní křižovatce a ostré zatáčce. Nad ní se rozkládal vesnický rybník. Po další cestě vzhůru najdeme po pravé straně ještě velké zbytky základů bývalého zámku. Velká oblouková okna ještě dnes dokazují, jak na tehdejší dobu byl zámeček honosně postavený.  V blízkosti bývalé Krásné Lípy byla v roce 1962 postavena již zmíněná přehrada, sloužící jako zdroj vody pro nedalekou Rovnou.

Krásná Lípa na leteckém snímku z roku 1952. V pravé části se ještě klikatí stromy obrostlý volný potok. V těchto místech se dnes nachází přehrada, bílá budova zámku  uprostřed snímku jasně ukazuje jeho velikost.