Dominova skalka 

Jen malý kousek za obcí Nová Ves leží těsně silnice na vedlejší obec Louku významný krajinný útvar. Jedná se o hadcovou vyvřelinou, nalézající se ve výšce 757 m.n.m. Místo je natolik významné, že byla 1. dubna 1989 zdejší lokalita vyhlášena chráněným územím jako přírodní památka č. 1142 s velikostí 6,61 ha. V minulých dobách mu obyvatelé říkali Hohes Fels. Významnost místa spočívá ve skutečnosti, že se zde nalézá hadcová flora v různých stádiích vývinu. Jedná se o dvojče nedalekého dalšího známého místa Tři křížky u Pramenů. Jméno dostala skalka po českém botaniku Karlu Dominovi, který provedl fytogeografickou studii květeny Slavkovského lesa.

Dominova skalka od jihovýchodu v roce 2011.

Na území se nachází vystouplá skalka tvořená kamenem zvaným hadec (nebo též serpentinit). který svůj název dostal z důvodu, že jeho vzhled připomíná kůži hada. Hadec je geologickým vývojem přeměněná hornina, která je složená hlavně druhotných křemičitanů železa a hořčíku. Vznikla složením původních olivínů a pyroxenů v žilné vyvřelině. Vzhledem k chloritickému rázu většiny minerálů má převážně tmavozelenou barvu. Ta je místy přerušována světlejšími pruhy vláknitého serpentinu. Neobsahuje prakticky žádný vápník a jen minimální množství dusíku. Tato hornina je velmi chudá na živiny, proto těžko a pomalu zvětrává. Vysoký obsah hořčíku, který hornina obsahuje, se pak dostává do okolní půdy a společně s jinými prvky vytváří specifický substrát, výrazně ovlivňující vegetační pokryv. 

Detail Dominovy skalky od severu v roce 2011.

Na odlesněných skalách najdeme rostliny, které se objevují na podkladech s vyšším obsahem hořčíku. Jedná se fragmenty vřesovišť s vřesovcem pleťovým (Erica herbacea), zimostrázkem nízkým (Polygaloides chamaebuxus) a prhou horskou (Arnica montana), mezi nimi nejvýznamnějšími biotopy skalky, sleziníkem hadcovým (Asplenium cuneifolium), sleziníkem nepravým (Asplenium adulterinum), vratičkou měsíční (Botrychium lunaria),ale také kriticky ohroženým svízelem sudetským (Galium sudeticum). Můžeme zde objevit populaci rožce kuřičkolistého (Cerastium alsinifolium), jehož značně morfologicky diferencované mikropopulace navazují na bohaté porosty běžného rožce rolního (Cerastium arvense). 

Celkový pohled na Dominovu skalku od severu.

Ještě v nedávných dobách se uvažovalo, že by se zde chovala jelení zvěř, což by bylo pro zdejší faunu devastující. Naštěstí se od tohoto záměru upustilo a místa jsou ošetřována přírozeným okusem koz a ovcí, které jsou ke zdejšmímu prostředí velmi šetrné. 

.//www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10110363782-minuta-z-prirody/208411000150709/