Eduard Labitzky 

(17. 1. 1828 Bečov - †1. 9. 1903 Brno). Byl nejstarším synem Josefa Labitzkého a jako jediný vybočil z rodinného klanu hudebníků. Přesto dosáhl významné pozice a ani jeho jméno nezaniklo. Stal se stavebním inženýrem a věnoval se architektuře. Od roku 1864 působil jako městský inženýr v Opavě, později zde byl jmenován stavebním radou. Zabýval se hlavně místními stavbami, přestavěl opavskou dominantu tzv. „hlásku“, či rozsáhlé městské tělocvičny. Dále se věnoval rekonstrukcím a přestavbám takových staveb, jakými byly opavské divadlo, škola či radnice, podílel se také na stavbě vodovodu. Vypracoval urbanistický plán města a byl čelným představitelem slezského stavebního stylu. Když odešel do důchodu, odstěhoval se do Brna.