Gradlův mlýn 

 Potok Velká Libava na své pouti minul obec Horní Lazy s mlýny, které pod ni patřily, a dosáhl katastru obce Dolní Lazy. Zde na jeho vodu čekaly mlýny, hustě lemující oba jeho břehy. Střídavě fungovaly jako hamry či jako pily. V této části obce stávaly na malém úseku v rozsahu několika stovek metrů hned čtyři mlýny, namačkány těsně za sebou. V jejich popisu zde vzniká velký zmatek, protože neexistence historických materiálů a nemožnost zanést všechny mlýny do map zavinily, že informace o mlýnech splývají a dají se těžko rozmotávat. Celá historie zdejších mlýnů je postavena na informacích posledních zdejších majitelů domů, kteří byli odsunuti. Po tolika letech si ne vždy přesně vzpomínají na události a místa, které jsou zde popisovány. Proto rozluštění historie této části mlýnů Slavkovského lesa zabralo moře času a stálo velké úsilí. Tento mlýn, stojící až na konci shluku domů a mlýnů, patřil mezi nejdůležitější v této oblasti. Jednalo se o mlýn působící jako hamr, který se nacházel přesně uprostřed cesty mezi Horními a Dolními Lazy.

 

Poloha Gradlova mlýny zachycená na mapě z roku 1839. Mlýn má katastrální číslo 18. 

 

Dobu jeho vzniku lze určit jen odhadem. Poprvé je mlýn zachycen na mapě již v roce 1764, a sice na nejstarší mapě detailního josefského mapování. Dá se proto soudit, že se jednalo o velice starý zdejší mlýn, jeden z nejstarších na tomto území. Protože staré záznamy dávných historiků se často zmiňují o několika zdejších mlýnech, patří s největší pravděpodobností Gradlův mlýn mezi ně. Zápisy o nich lze najít již od 14. století. Vznik Gradlova mlýnu proto můžeme datovat přibližně do tohoto období. Bohužel další zápisy se o něm již více nezmiňují  a oznamují jen všeobecnou existenci několika hamrů ve zdejší oblasti, bez dalších bližších údajů. Poslední ověřený údaj pochází ze dne 15. 3. 1838, kdy zdejší hamr koupil podnikatel Karel Josef Stark, který jej využíval ke zpracování železa ze zdejších dolů. Mlýn byl činný až do roku 1945, kdy byli jeho majitelé vystěhování. Následně zpustl a po odchodu vojsk z prostoru VVT Prameny byl srovnán se zemí. 

 

 

 

Rozsáhlé zbytky po kovárně v roce 2009. Betonové sloupy v místech, kde byly uchyceny buchary.

 

 

 

 Náhodně objevené ložisko mlýnského kola. Je nam něm vysekaný nápis "STARCK" a datum. Je špatně čitelné, ale dá se přečíst - 1515. Není však zcela jasné, co mělo označovat. V případě vzniku mlýna by se jednalo o velice starý mlýn. Majitel Stark však vlastnil mlýn až v II. polovině 19.století. Gradl od něj mlýn převzal na počátku 20. století.  

 

 

 

Dobře zachovaný vyrovnávací rybník s vysokou hrází vlevo. Dnes již značně zarostlý smrkovým lesem.

 

Dnes zde najdeme hned pod silnicí poměrně dobře zachovalý vyrovnávací rybník, krátký náhon  a výrazné kamenné zbytky jeho základů. Mezi nimi lze nalézt kamenné pouzdro ložiska bývalého mlýnského kola. Na něm je vysekáno číslo 1515 (zřejmě datum výroby ložiska) a vedle něj nověji také jméno posledního majitele "Stark". Kolem břehu potoka pak najdeme plno zbytků železného materiálu, strusky, vzniklé při zpracovávání železa. Sem zaměstnanci vysypávali odpad z tavby, a ten se zde spekl do velkých železných hrud.