Schneidemühle u Studánky

Úvodní strana

Potok Malá Libava minul na své cestě tři mlýny Peintmühle, a u toho posledního, nedaleko vsi Studánka, udělal obrat od jihu ostře k západu. Zde se nejdříve musel vyhnout ostrému srázu a hned za ním začínal na jeho pravém břehu náhon dalšího mlýnu. Náhon vedl podél toku potoka a rychle zvedal vodu do výše. V údolí není příliš místa, takže stavitelé náhonu, aby udrželi vrstevnici, museli v jednom místě prokopat kamenný ostroh, spadající tu kolmo do údolí, aby mohl náhon pokračovat dál. Na jeho konci voda plnila menší vyrovnávací rybník, pod kterým se rozkládala stavení mlýnu. Sráz zdejšího údolí je stále prudký, takže i když náhon není příliš dlouhý, vynesl vodu do desetimetrové výše nad úroveň Malé Libavy. 

Mlýn se nacházel jižně od obce Studánka. Místní mu po celou dobu jeho existence říkali Schneidmühle (Pila) a býval usedlostí občas uváděnou také u Arnoltova či Kostelní Břízy. Ale nejčastěji, hlavně v posledním období, spadal katastrálně pod obec Studánku. Původně zde stával velice starý objekt, jehož historii nejsme schopni obsáhnout, jelikož byl postavený dávno předtím, nežli o něm zachytily písemné záznamy první informace. Mlýn měl vzniknout v dobách první kolonizace tohoto území, tzn. v období 13. či 14. století. Dá se předpokládat, že stavení v těchto značně odlehlých končinách bylo postaveno pro potřeby horníků, kteří v těchto místech byli prvními osídlenci a těžili rudy ve zdejších kopcích. Mlýn proto nejspíš fungoval jako mlecí zařízení na vytěženou horninu či k propírání a čištění rud. Jinou funkci v té době mlýn na tak opuštěném místě snad ani mít nemohl. Napovídá tomu také mapa I. josefského mapování z roku 1764, kdy je ještě nedaleko od mlýna zakresleno vysoko v lesích několik stavení. A o těchto domkách je známo, že původně sloužily jako ubytování pro horníky, jako tomu bylo také u obou mlýnů Grundmühle a domků Grundhäuser v blízkosti obcí Krásná Lípa a Smrkovec. Ten zcela původní mlýn měl stát o několik metrů výše nad dnešním mlýnem. Ještě v historických zápisech z 19. století nacházíme poznámku, že je v okolí nového mlýna jasně rozpoznatelný náhon starého mlýna. Když budovy původního mlýna natolik zchátraly, že již nemohly sloužit svému účelu, postavili si tehdejší majitelé v jeho blízkosti mlýn nový. I tento novější mlýn měl vzniknout už v době, z niž se ještě nedochovaly žádné písemné materiály, takže se dá předpokládat, že se jednalo o období 16. či 17. století. Dalším z důvodů nové stavby byla nejspíš i skutečnost, že se ve zdejším regionu končilo s důlní činností a pro tato mlecí a čistící zařízení mlýna nebylo další využití. Spolu s přestavbou objektu bylo modernizováno i hnací zařízení a mlýn byl vybaven katrem na řezání dřeva. Nejstarší písemné záznamy už totiž o tomto novějším mlýnu hovoří jen jako o pile. Nový objekt mlýna zde vydržel až do konce druhé světové války. Ten původní mlýn v jeho blízkosti zcela zanikl a dnes již ani nevíme, kde stával. Domnívám se ale, že jedním z hlavních důvodů je fakt, že jej dosud ještě nikdo důkladněji nehledal.

Pozice mlýnu a náhonu na katastrální mapě z roku 1839. Modrá stužka na mapě je potok Malá Libava.

Jak již bylo zmíněno, bývalý objekt (novějšího) mlýna byl postaven hluboko ve středověku, ale přesnější datum již dnes těžko zjistíme. Nejstarší zápisy o mlýnu nalézáme již roku 1674, kdy je zapsán jako Kirchen Bürck in der Mühl a následně roku 1697 jako Kirchenbirgker Mill. Oba zápisy pocházejí z knihy zemřelých města Kostelní Břízy. V zápisech z pozdější doby je opakovaně uváděn jako Birker Schneid, patřící do majetku obce Kostelní Břízy. Na mapách se objevuje již na těch nejstarších, na I. vojenském mapování z roku 1764 je již jako mlýn zakreslený, i když bez udání jména. Na všech dalších mapách je uvedený také a už doplněný o název Schneidmühle. Všechny záznamy potvrzují, že se jednalo o skutečně historický objekt. Český výraz pro tento mlýn byl používán od roku 1923 a zněl jednoduše Pila. 

V trávě ukryté zbytky vyrovnávacího rybníku  nad bývalým mlýnem. Hráz je v terénu jasně patrná ještě dnes.

                 Při stavbě náhonu se dávní stavitelé museli prokopat velkým skalním ostrohem /2009/.

Z uvedených historických záznamů se dá předpokládat, že doba jeho založení musela spadat do období 14. a 15. století. Ale stejně jako u všech historických mlýnů v oblasti, mohlo se jednat o mlýn ještě starší. Nezachovala se žádná jména majitelů, ani další události z okolí mlýna a ústní podání nám bohužel tak vzdálenou minulost nezachovalo. Zánik mlýnu je obdobný, jako u ostatních zdejších mlýnů. Fungoval do posledních dnů druhé světové války. Po odsunu místních obyvatel a zabrání prostoru VVT Prameny zůstal neobydlen a pustl. Při svém odchodu z regionu jej vojsko srovnalo se zemí. Dnes lze v krajině najít středně dlouhý, v terénu výrazný náhon. Jak bylo zmíněno, jedna jeho část je vysekána ve skalním bloku. Základy mlýnu jsou již dnes poměrně nevýrazné a v terénu jen obtížně nalezitelné. 

GPS: 50°4'54.031"N, 12°34'55.412"E